Čert ze Zubštejna

Píše se rok 1916. Zatímco Evropu pustoší první světová válka, v zapadlé osadě Kobylnice nedaleko Bystřice nad Pernštejnem se odehrává soukromé šílenství obuvníka Aloise Dospíšila.

Čert ze Zubštejna: Hostina v čísle sedm

Píše se rok 1916. Zatímco Evropu pustoší první světová válka, v zapadlé osadě Kobylnice nedaleko Bystřice nad Pernštejnem se odehrává soukromé šílenství obuvníka Aloise Dospíšila. Podivín, který se po nocích převléká za čerta a straší poutníky u zříceniny hradu Zubštejn, se dostává do konfliktu s místním hajným Kolářem. Poté, co po něm hajný v lese vystřelí, se v Dospíšilovi něco zlomí. Vraždí brutálně, motykou, s chladnokrevnou rituálností. Příběh graduje v momentě, kdy rodina pohřešovaného hajného dorazí do obuvníkovy chalupy. Vrah, sedící mlčky u plotny, neposílá je pryč, ale gestem je vybízí k nahlédnutí do hrnce, kde se vaří otcova hlava. Pachatel šokujícího činu skončil v ústavu pro choromyslné.
 Film by mohl sledovat rozklad lidské mysli izolované od společnosti a kontrast mezi „velkou“ válkou venku a brutální „malou“ tragédií uvnitř jedné vsi.

Místo děje: Destinace Koruna Vysočiny. Konkrétními místy děje jsou obec Kobylnice (místní část obce Koroužné), zejména dům č. p. 7, okolní lesy a zřícenina hradu Zubštejn, kde docházelo k incidentům v převleku čerta.

Postavy:

  • Alois Dospíšil: Obuvník, samotář a podivín, jehož duševní choroba se prohlubuje pod vlivem izolace a válečné bídy.
  • Hajný Kolář: Zástupce řádu a autority, který se snaží učinit přítrž obuvníkovu řádění, čímž zpečetí svůj osud.
  • Starší žena: Oběť Dospíšilova strašení, která spustí řetězec událostí.

Událost se skutečně stala v červnu roku 1916. Odráží dobovou atmosféru první světové války, kdy byla společnost vyčerpaná a psychické poruchy jednotlivců mohly snadno přerůst v nekontrolované násilí. Příběh o „čertovi z Kobylnic“ se stal regionální legendou.

Autorská práva a kontakt na dané osoby: 

Příběh je historickou událostí starou více než 100 let (osobnostní práva pachatele i oběti vypršela). Událost byla mediálně reflektována již v roce 1916 (Národní politika) a později v regionálním tisku a archivech. Jako konzultanta reálií a historických souvislostí lze kontaktovat památkáře Jana Večeřu, který se tímto případem dlouhodobě zabývá.



Další podobné lokality