Čert ze Zubštejna
Píše se rok 1916. Zatímco Evropu pustoší první světová válka, v zapadlé osadě Kobylnice nedaleko Bystřice nad Pernštejnem se odehrává soukromé šílenství obuvníka Aloise Dospíšila.
Čert ze Zubštejna: Hostina v čísle sedm
Píše se rok 1916. Zatímco Evropu pustoší první světová válka, v zapadlé osadě Kobylnice nedaleko Bystřice nad Pernštejnem se odehrává soukromé šílenství obuvníka Aloise Dospíšila. Podivín, který se po nocích převléká za čerta a straší poutníky u zříceniny hradu Zubštejn, se dostává do konfliktu s místním hajným Kolářem. Poté, co po něm hajný v lese vystřelí, se v Dospíšilovi něco zlomí. Vraždí brutálně, motykou, s chladnokrevnou rituálností. Příběh graduje v momentě, kdy rodina pohřešovaného hajného dorazí do obuvníkovy chalupy. Vrah, sedící mlčky u plotny, neposílá je pryč, ale gestem je vybízí k nahlédnutí do hrnce, kde se vaří otcova hlava. Pachatel šokujícího činu skončil v ústavu pro choromyslné.
Film by mohl sledovat rozklad lidské mysli izolované od společnosti a kontrast mezi „velkou“ válkou venku a brutální „malou“ tragédií uvnitř jedné vsi.
Místo děje: Destinace Koruna Vysočiny. Konkrétními místy děje jsou obec Kobylnice (místní část obce Koroužné), zejména dům č. p. 7, okolní lesy a zřícenina hradu Zubštejn, kde docházelo k incidentům v převleku čerta.
Postavy:
- Alois Dospíšil: Obuvník, samotář a podivín, jehož duševní choroba se prohlubuje pod vlivem izolace a válečné bídy.
- Hajný Kolář: Zástupce řádu a autority, který se snaží učinit přítrž obuvníkovu řádění, čímž zpečetí svůj osud.
- Starší žena: Oběť Dospíšilova strašení, která spustí řetězec událostí.
Událost se skutečně stala v červnu roku 1916. Odráží dobovou atmosféru první světové války, kdy byla společnost vyčerpaná a psychické poruchy jednotlivců mohly snadno přerůst v nekontrolované násilí. Příběh o „čertovi z Kobylnic“ se stal regionální legendou.
Autorská práva a kontakt na dané osoby:
Příběh je historickou událostí starou více než 100 let (osobnostní práva pachatele i oběti vypršela). Událost byla mediálně reflektována již v roce 1916 (Národní politika) a později v regionálním tisku a archivech. Jako konzultanta reálií a historických souvislostí lze kontaktovat památkáře Jana Večeřu, který se tímto případem dlouhodobě zabývá.